Již více než sto let se vypíná nad vodou na štěchovickém návrší secesní drahokam– pravá štěchovická archa zasvěcená patronu Svatojánských proudů, lodníků, vorařů a vodáků, českému světci Janu Nepomuckému.
Málokde v Čechách naleznete podobnou stavbu. Trojlodní bazilika z pískovce připomíná ze severní strany archu Noemovu, naloženou až po okraj zvířaty i lidmi, jejichž obličeje jsou vidět vysoko na klenáčcích pod střechou. Je postavena na jediném bezpečném místě v centru městyse, které nezasáhla ani tisíciletá povodeň v roce 2002. Kostel i fara se tehdy staly útočištěm pro evakuované, pro školní děti, kterým povodně zaplavily školu, fara také byla centrem dobrovolníků, kteří odklízeli následky záplav. 
Kostel je dílem známého architekta Kamila Hilberta, který se podílel m.j. na dostavbě Svatovítské katedrály. Ojedinělé architektonické řešení míchá prvky secesní, románské, renesanční i byzantské. Přesto výsledek působí velmi čistě a prostě. Asymetrický půdorys kostela i odstupňování střech citlivě zapadá do okolní krajiny a koresponduje s hřbety kopců, které Štěchovice obklopují. Většinu prostředků na koupi pozemku a výstavbu kostela i přilehlé fary shromáždil štěchovický obchodník s dřívím Matěj Rada, z jehož nadačního fondu byla mezi lety 1911 až 1913 stavba financována. První termín vysvěcení kostela zmařily povodně, k slavnostnímu vysvěcení kardinálem Leo ze Skrbenských došlo až 23. října 1915.
Ke stému výročí vysvěcení kostela uspořádala v roce 2015 římskokatolická farnost Štěchovice ve spolupráci s obcí a místními spolky řadu akcí a oslav, určené nejširší veřejnosti, které vyvrcholily 24. října 2015 slavnostní mší svatou, celebrovanou pražským arcibiskupem kardinálem Dominikem Dukou. K výročí vydala také farnost výpravnou fotografickou publikaci a zároveň netradičního průvodce po kostele s názvem Štěchovická archa.
STONEHENGE
U příležitosti sto let kostela nechal postavit štěchovický farář i netradiční Křížovou cestu, jejíž počátek můžete najít u silničky, která se stáčí od mostku přes Kocábu do vrchu ke kostelu. Křížová cesta připomíná cestu odsouzeného Ježíše Krista na horu Golgotu, na kterou sám musel vynést kříž, na který byl na hoře přibit. Tuto scénu najdete vytesanou do pískovce nade dveřmi do kostela. Křížová cesta je to symbol nejen Kristova, ale všeho lidského utrpení a bolesti, které musíme v životě nést. Štěchovická křížová cesta je ale zvláštní. Nenajdete zde tradiční texty a obrazy, náležející k jednotlivým zastavením. Jen ohromné neopracované kameny, na kterých jsou připevněny tabulky se jmény obcí, spadajících pod spojenou farnost Štěchovice – Slapy. Velké kamenné monolity připomínají kámen, který byl při Zmrtvýchvstání odvalen z Ježíšova hrobu, jako symbol Boží moci a milosrdenství, které z nás dokáže sejmout a „odvalit“ i to nejtěžší břemeno.
Kromě toho tu můžete načerpat pár tipů na místa, kde jste možná ještě nebyli. Třeba v nefalšované středočeské Buši…
RAJSKÁ ZAHRADA
Místo věčného odpočinku donátora Matěje Rady, bez nějž by zde patrně žádný kostel nestál, najdete u jižní zdi hřbitova, který se rozkládá na dohled od kostela. Hrob má krásný, zdobný kříž a přesto, že od Radova úmrtí uplynulo již 150 let, i dnes na jeho poslední příbytek nosí lidé květiny.
OÁZA
Fara se vyznačuje kromě architektonické hodnoty ještě jednou praktickou zajímavostí, kterou oceníte zejména jako cyklisté: nalézá se zde samoobslužný servis jízdních kol a na velké farní zahradě se dá po dohodě v případě nouze tábořit. Komu to nejde se sídlem římskokatolické farnosti dohromady, ten by si měl uvědomit, že oprava duší byla a je tradiční křesťanskou disciplínou.