Financování

V kostelech si často můžete narazit nejen na jména světců, ale i jména našich předků a dávných sousedů, které se objevují například na vitrážích v oknech, či na zvláštních tabulkách. Tato jména připomínají dar či úsilí konkrétního člověka o obnovu památek nebo vybavení, které sloužilo všem věřícím i návštěvníkům kostelů a kaplí. Věřící takto finančně podporovali církev a její památky i v dobách dávno před znárodněním církevního majetku, kdy byla církev podle obecného mínění přece bohatá a samostatně hospodařila. Dnes, po navrácení zabaveného majetku katolické církvi už se opět většina lidí domnívá, že církev má peněz dost (někteří si myslí, že až moc) a podporovat nepotřebuje.

Situace je ale trochu složitější. Církev se ocitá po desetiletích státní kurately ale rovněž státního subvencování ve zcela nové pozici; a bude se muset během 14 let, kdy dojde k definitivní odluce církve od státu, naučit samostatně a rozumně hospodařit s vráceným majetkem, a mezitím se její příspěvek od státu bude rok co rok snižovat.

Pro zajímavost, příspěvek státu nepochází z daní obyvatel, jak si mnozí myslí, ale z majetku, který byl církvím v minulosti zabaven a ze kterého plynuly dle kvalifikovaného odhadu ročně do státního rozpočtu cca 4 miliardy korun.

Katolická církev se tak postupně stane ekonomicky nezávislou. Musí přijmout odpovědnost a zásady dobrého hospodáře, aby tak výnosy z navráceného majetku nahradily státní příspěvek – výnosy budou muset být schopny pokrýt platy duchovních, náklady na chod svůj i svých zřízených institucí. – Církev totiž neslouží jen věřícím v oblasti náboženství, ale zřizuje i sociální zařízení, školy, nemocnice, hospice, pomáhá prostřednictvím charit i jinými způsoby všem občanům bez rozdílu vyznání. 

Nový způsob financování katolické církve bude ale také vyžadovat, aby věřící sami cítili odpovědnost za financování své farnosti, své místní církve a to znamená, aby si uvědomili svoji finanční spoluodpovědnost za církev i za veřejně prospěšné projekty, které organizuje.

Rovněž církevní památky je nutné průběžně udržovat a opravovat. Tato činnost je finančně náročná a často trvá dlouhá léta, než se podaří shromáždit prostředky na konkrétní plánovanou opravu či restaurování. Některé typy chátrání probíhají vskrytu, některé můžete vidět při návštěvě kostela či kapličky sami.

Budete-li chtít přispět na konkrétní opravu, výměnu kostelního mobiliáře apod., váš dar v jakékoli výši je pro nás cenný. Můžete se o tom také poradit s farářem p. Pawlem Debkem.

Přispět lze na účet farnosti: 1358108-504/0600

 

Přispět lze jak finančně, tak i konkrétním věcným darem, a to nejen na opravy, ale i na provoz farnosti (např. svíčky, elektřina, pojištění, úklidové prostředky), nebo na pravidelné aktivity na faře (projektor, audiotechnika, palivové dříví… atp.) Všem stávajícím i budoucím dárcům ze srdce děkujeme!

 

 

Odečet z daně

Dary věnované církvi si můžete odečíst z daní. U fyzických osob je možné odečíst od základu daně dary tehdy, pokud jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období (kalendářní rok) přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze za období leden–prosinec daného roku odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) uplatňují odpočet darů z daní přímo ve svém daňovém přiznání.

Zaměstnanci, jimž daňové přiznání zpracovává zaměstnavatel, předkládají potvrzení o poskytnutí daru své mzdové účtárně jednou ročně, do poloviny února a to za celý předchozí rok. Snížení daňového základu se následně projeví v ročním zúčtování provedeném zaměstnavatelem.